Proč jsme tady?

Po probuzení jsem ještě chvíli zůstala ležet, nemusela jsem vstávat. Zasnila jsem se, je to podobný stav jako při meditaci.

Před časem jsem si prošla regresivní terapií. Původně jsem odmítala tuto terapii, která zavede člověka do minulých životů. Říkala jsem si šarlatánství, to není nic pro mně.

Všechno co moje hlava takto radikálně zavrhne, ve mně vyvolává otázku proč, a také zvědavost. To probudilo pocit, že bych to chtěla zažít. A zážitek byl, tedy neuvěřitelný.

Proletěla jsem se několika svými životy. Ne všechny byly, procházka růžovou zahradou. Byly to pouze ústřižky životů, zřejmě ty, které měly pro duši speciální význam.

Nebudu však psát o tomto zážitku, neboť má zcela osobní charakter. Zmíním pouze jednu chvíli z něj.

Dnes ráno, kdy se moje mysl na chvíli odmlčela, nebo snad ještě spala. Jsem si na tento silný zážitek vzpomněla. Letěla jsem znovu vesmírem a náhle jsem pochopila. Proč jsem na světě.

Měla jsem pocit, že vesmír jako celek je vlastně jedna duše, jedna bytost. Všechno na světě, myslím na této planetě, je jen část této bytosti.

Najednou jsem chápala pozemský život jako oddělení části z celku a vtělení této části do různých lidí, zvířat a věcí na planetě zemi. Věděla jsem, že se to děje v naprosté svobodě.

Každá část této bytosti má potřebu se takto oddělovat a putovat do neznáma zcela vědomě, neboť je tvořivá, kreativní a možná také zvědavá. Jde na planetu Zemi něco zažít, užít si různé situace.

Vnímám, že v každém člověku je zlo i dobro proto, že je to v nabídce. Jako když jdete nakupovat a můžete si vybrat hladkou mouku nebo hrubou. Vyberete tu, kterou zrovna potřebujete.

Každý si může vybrat a tvořit podle svého výběru co právě chce. Někdo si vybere tvořit vše s láskou, tedy dobro. Někdo si vybere tvořit s nenávistí, tedy zlo.

Nebo je to tak, že neexistuje zlo a dobro, jen existuje ta možnost ho stvořit a každý má tu možnost to udělat. Vyzkoušet si jaké to je.

Je to zábava, všichni si tvoříme a modelujeme svůj život na této krásné planetě podle svých představ. I když mnozí o tom ani netuší.

Vytvořili jsme si nejrůznější paradigmata a zákony a uvěřili jim. Je to nádhera jaké možnosti máme. Hrajeme různé role a stavíme se v nich do nejrůznějších pozic. Umíme vytvořit pozici oběti i tyrana.

Vytvořili jsme náboženství abychom zapomněli, že jsme jedna božská bytost. Nahradili jsme svou božskou podstatu představou, že bůh je někdo jiný a je někde jinde.

Někteří z nás chtějí zažít moc, a tak se snaží ovládnout druhé. Pochopili, že mnohem lépe se to uskutečňuje prostřednictvím emocí jako je strach, beznaděj, pocit oddělení. Dokonale to využívají, jsou v tom mistři.

Užívejme si naplno genocidu, kterou si tvoříme, užívejme si naplno i svobodu, po které toužíme. Užívejme si naplno, nemoc kterou si hýčkáme. Užívejme si naplno zdraví a sílu kterou tvoříme.

Užívejme na plno všechno, pro co jsme se oddělili od celku, abychom se opět mohli spojit a vrátit se domů s pocitem naplnění.