Užasněte nad svým tělem

Dvě ruce, dvě nohy, trup a hlava, to jsou obvykle části lidského těla. Z nějakého důvodu chodíte pouze po nohách, na rozdíl od většiny bytostí na této planetě.

A je to téměř zázrak, že se celá obrovská a někdy neforemná hmota těla udrží na tak malých, a mnohdy nefunkčních chodidlech.

Na hlavě se nachází dvě oči, dvě uši, jeden nos, jedna ústa a v ústech jeden jazyk. Proč tomu tak je, a k čemu to všechno je?

To jsou pouze viditelné prvky lidské bytosti. Vnitřní orgány a systémy, jež nejsou vidět, jsou ještě zajímavější. Záhadné fungování vnitřního tělesného prostředí si povšimnete až ve chvíli, kdy začne zlobit, něco se pokazí a orgány přestanou ideálně pracovat.

Staráme se pouze o to, co vidíme, o to, co je skryto nemáme zájem. Podle vnějších projevů těla také hodnotíme, porovnáváme a kritizujeme. Barva kůže určuje naše postoje a chování k ostatním. Podle barvy se lidé nadřazují nad jiné, nebo se jim podřizují.

Barva kůže je přitom dána prostředím, ve kterém se člověk nejčastěji nachází a má ochranou funkci.

Barva na kůži není to, co by nás mělo zajímat. To, co bychom měli řešit je její stav, ten je velmi důležitý. Kůže je ukazatel vnitřního prostředí. Je to největší čistička těla. Prostřednictvím potu odchází z těla mnoho látek, které tělo už nepotřebuje, a také těch, které mu škodí.

Pokud nefunguje termoregulace, málo se hýbeme a málo se potíme, musí játry a ledvinami projít mnohem víc odpadních látek. Dochází tak k přetížení důležitých čistících orgánů, a to se zpětně ukazuje na stavu kůže. Je to začarovaný kruh, jak z něho ven?

Péče o obal lidského těla má mnoho různých podob. Používáme kosmetické přípravky, chemické i přírodní, využíváme plastickou chirurgii, masáže, sauny a další produkty moderní doby, čistíme játra a ledviny, a staráme se také o vnitřní klid a pohodu.

To vše je v nabídce, každý může použít to, co je jemu po chuti. Ať už si zvolíte přírodní nebo novodobou cestu, konejte vždy s vědomím, že to, co vyberete ovlivní vaše zdraví a pocity s vědomím, že jste zodpovědní za stav vašeho těla.

Tvořte pro krásné pocity.

Musím ještě podotknout, že bychom neměli zapomenout na péči o sliznice, zuby, nehty a vlasy. I tyto zdánlivé maličkosti patří ke zdraví těla jako celku.

Jak už bylo zmíněno, v historii byl pohled na lidské tělo mnohokrát změněn. Dnes prožívá lidské tělo renesanci. V posledních letech se sjednocuje pohled na tělo, duši a mysl, a to přináší lidem opět naději na lepší život v plném zdraví.

Moderní technologie odkrývají nové pohledy na zázračné fungování těla. Rozvoj těchto technologií je naprosto fenomenální. Pomocí nových přístrojů můžeme v těle změřit a vysledovat téměř všechny součástky a pochody.

Možná, že za nedlouho bude změřena a zvážena i lidská duše.
Každý rok se objeví nový přístroj schopný změřit a vyhodnotit nejmenší prvky v lidském těle. Je úžasné pozorovat ty zázračné děje, a uvědomovat si, že jsou naprosto přesné a logické. Je dobrodružné obdivovat souhru, s jakou vše v těle funguje.

Kdo to všechno naprogramoval, kdo to všechno aktualizuje a kdo to všechno řídí?
Díky novým technologiím se můžeme o sobě dozvědět víc, to je jistě vezmi užitečné. Kladu si však otázky, jak je možné, že víme tak málo, že jsme tak odpojeni od sebe sama? Proč nedokážeme využít úžasné schopnosti svého těla, proč sami sobě nerozumíme?

Z historie už víme, že každá technologická vymoženost má dvě strany. Možná se brzy ukáže, že právě tato diagnostická zařízení mohou člověku velmi ublížit. Neboť většinou vydávají záření, jež člověku neprospívá. V tuto chvíli vidíme pouze benefity plynoucí z používání nových technologií, nevidíme však možná rizika. 

Kladu si otázky.

Potřebujeme to všechno mít pod kontrolou?

Potřebujeme mít všechno přesně změřeno?

Je to pro člověka důležité, umět vše přesně pojmenovat?

Neztratili jsme úctu sami k sobě, ke svému zázračnému tělu? K tomu, co automaticky bezpodmínečně a naprosto přesně ví? 

Uvědomujeme si, že tělo ví, jak má fungovat, jak se opravovat, bez toho, aniž by potřebovalo radu od někoho z venku? Když si zlomíme nohu, lékař pomůže srovnat kosti, kdo zajistí, že to vše sroste?

Žasneme dostatečně nad obrovským zázrakem, jak rychle, a jak dokonale se tkáň sama opraví?

Závisí zdraví těla na přístrojích, lécích a lékařích, nebo na tom, jak se k sobě chováme, a jak se naše moudré tělo na základě toho cítí?

Žijeme život v plném zdraví?

Dokážeme si představit, že to lze?

Lidská chodidla jsou velmi silná a zároveň velmi křehká. V chodidle se nachází 19 svalů, 26 kostí, 33 kloubu a 107 vazů. Tento architektonický zázrak umožní držet celé tělo ve vzpřímené pozici. Je to skutečně zázrak, neboť ke stoji dokonce stačí pouze jedna noha.

Nožní klenba, představuje jakýsi pružný most, který tlumí nárazy při chůzi a díky ní může být chůze měkká a pružná. Nožní klenba se může zhroutit, a zahájit tak nerovnováhu svalového systému. Tady začíná svalová dysbalance. Co ji způsobuje?

Od malička jsou chodidla zavírána do těsné obuvi, tím se deformují. Pro nápravu zdeformovaných chodidel používáme ortopedické vložky, ty plní podpůrnou funkci pro nožní klenbu, a svaly v chodidlech ještě více ochabují. To chceme?

Domnívám se, že boty jsou pro lidstvo nástroj, jež ho na jednu stranu chrání a na druhou mu škodí. Vybírejme boty podle pocitů chodidel, a ne podle krásy a módy. Dopřejme jim volnost, máte-li možnost vyzout se a projít se po trávníku, v písku, a možná i ve sněhu, udělejte to.

Svaly v chodidlech stejně jako svaly celého těla, potřebují posílit, uvolnit a protáhnout. Stav chodidel ovlivňuje nastavení celého těla. Pokud jedna část těla není v rovnováze, je mimo rovnováhu celé tělo. Uvažte, na chodidlech to všechno stojí. Měli bychom, jim věnovat minimálně takovou pozornost jako celému tělu.

Podle mého názoru bychom měli chodit naboso co nejčastěji, a boty obout pouze v nejnutnějších případech. Boty by měli být pohodlné a široké, aby chodilo neutlačovaly. Od chodidel to všechno začíná. Věnujte jim prosím více pozornosti.

Díky kloubům dolních končetin je chůze člověka plynulá a ladná. Sebemenší bolest v koleni, kotníku, či kyčli tuto ladnost naruší. Změna pohybového stereotypu chůze se přenáší na celé tělo, může dojít k bolestem v oblasti páteře a dalších částech pohybového systému. Naruší se tím také rovnováha vnitřních orgánů a psychiky člověka.

Vidíte zde souvislost s celkovým zdravím člověka?

Kolena jsou velmi složitá soustava kostí, šlach vazů, menisků a chrupavek a hladký chod zajišťuje synoviální tekutina. Správné postavení kolene závisí na správné funkci chodidla, kotníku a na rovnováze svalů nohy.

Kyčelní kloub je po koleni druhý největší kloub na těle, má kulovitý tvar a tomu také odpovídá rozsah pohybu. Jeho správné fungování závisí na stavu svalů v pánvi, ale také na rovnováze v oblasti dolních končetin.

Ochabnutí a zkrácení svalů pánve přemírou či nedostatkem pohybu a strečinku, vytváří nerovnováhu, díky jíž se může kloub vychýlit ze své optimální dráhy, a tak dojde k opotřebení.

Časté sezení nebo běhání a dlouhé turistické výkony bez kompenzace a strečinku, může mít rovněž neblahé účinky na stav kyčelních a kolenních kloubů. Jak se říká, nic se nemá přehánět, tady to platí na sto procent, tělo není stavěné na jednostrannou dlouhodobou zátěž.

Kolenní a kyčelní klouby jsou často předmětem náhrady. K opotřebování dochází nejen vlivem svalové nerovnováhy, ale také nadváhy, špatných pohybových a pracovní stereotypů. Přetěžování, špatné stravování a přemíra nekompenzovaného stresu jsou faktory, které nemůžeme opomenout. Všem těmto faktorům se můžeme vyhnout změnou chování ke svému tělu.

Existují příčiny, které zdánlivě nemůžeme změnit, jako například osteoporóza a úrazy. Víme však, že zdravý pohyb má významný vliv na stav osteoporózy a jiná onemocnění kostí, pozorné chování může zamezit úrazům.

Nepozorností umožníme tělu, které občas vyšle signál prostřednictví píchnutí nebo jemné chvilkové bolesti, aby poslalo silnější signály v podobě větší bolesti. Neposlechneme-li ani toto, větší nerovnováhu tělo již nemusí zvládnout, a dojde k poškození či závažné nemoci.

Ani úrazové poškození těchto hlavních kloubů dolních končetin není náhodné.Téměř všechny neplánované situace by zdravý organismus přešel pouze natažením nebo naražením, není nutné, aby došlo k utržení nebo zlomení. Silný a vyrovnaný svalový a kosterní systém zvládne, mnohé nenadálé situace.

Jak se říká nehoda není náhoda. S tímto pořekadlem se můžu ztotožnit. Udržujte tělo v síle, nikdy nevíte co vás může potkat, budete pak lépe připraveni.

Pánev je přes kyčelní klouby spojena s dolními končetinami a nese celou horní polovinu těla. Dolní končetiny nesou pánev a ta nese páteř, hlavu a horní končetiny. Postavení dolních končetin a pánve je základem pro správné držení páteře, a tím optimální postavení celého těla a všech vnitřních orgánů.

Říká se, že podle pružnosti páteře a pánve můžeme odhadnout stáří těla.
Pánev je často opomíjena při řešení bolesti v zádech.

V momentě, kdy vás rozbolí záda, nebo cokoliv jiného, vezmete si prášek proti bolesti. Když to nepřejde, jdete k lékaři, ten vás pošle na rehabilitace. Rehabilitace váš problém vyřeší, a nebo také nevyřeší, pak teprve začnete uvažovat o jiných možnostech úlevy, a napadne vás cvičení. Co tak vzít to zkratkou, a místo kolečka prášek, lékař, rehabilitace, rovnou přejít ke cvičení?

Často řešíme bolest v oblasti páteře a málo se staráte, že příčinou může být nerovnováha v pánvi nebo v dolních končetinách, a možná v chodidlech. Snažíme se odstranit bolest v zádech a ta se stále vrací? Proč asi?

Možná právě nerovnováha v oblasti pánve může být příčinou problémů v segmentech nad ní. Je potřeba dívat se na tělo jako na komplex spolupracujících částí, a neřešit jen problémy jednotlivých částí. Pánev nese trup a rozkládá jeho tíhu na obě dolní končetiny. Jakýkoliv i nepatrný posun v pánvi zaznamená celé tělo.

Mnohdy je pánev takzvaně vyosena pouhým pádem na zadek v dětství. U žen může být posunutí kostrče, která je součástí pánve a páteře, zapříčiněno porodem. Vlastně ani nevíme, že je pánev posunuta, a tudíž neznáme příčinu svých pozdějších problémů.

Věnujme proto postavení pánve větší pozornost. Existují možnosti zajištění rovnováhy pánve, například vložením podpatkové vložky do obuvi, nebo srovnání pánve pomocí Dornovi metody. Svaly celé pánve můžete posílit a uvolnit jednoduchým cvičením a dechovými technikami. 

Praktické cvičení

Začněte hned. Lehněte na záda, pokrčte nohy, chodidla dejte dál od sebe a kolena opřete o sebe. Dýchejte do břicha a pánve, a s výdechem pozorujte uvolnění, uvědomujte si pocity, které vám vaše pánev nabízí. Dělejte toto cvičení 5 minut denně. To je první krok.

Všechno souvisí se vším, jeden systém ovlivňuje fungování všeho ostatního.

Důsledkem takovýchto zranění či nerovnováhy dolních končetin a pánve nemusí být jen bolest v oblasti páteře, ale také změna v napětí vnitřních orgánů, ta může způsobit například problémy s udržením moči. Musíme si uvědomit, že tělo stále inter-reaguje jako celek. I malá změna má velký vliv na celek.

Je důležité zaměřit pozornost na celé tělo, i tehdy, řešíme-li zdánlivě banální problém s očima. Zdá se to být nesmyslné? Unavené oči a zhoršení zraku, může být důsledkem napětí v oblasti krční páteře a přetížení trapézových svalů.

Uvedeme si jeden pro vás možná srozumitelnější příklad. Uvědomte si, co se stane, když má vaše auto v benzínu písek, a vy nevíte, že tam je. Zanesou se ventily auto přestane fungovat, a vám chvíli trvá, než zjistíte příčinu poruchy. Nemůžete dělat, že se nic nestalo, nebo opravit jinou součástku, auto prostě nepojede, dokud neodstraníte příčinu. 

Uvědomujete si, jak přistupujete k řešení problémů, které se týkají vašeho těla? Možná má vaše auto větší péči než vaše tělo, a také mu více rozumíte. Možná už před tím v autě nějakou dobu svítila kontrolka, a vaše auto bylo několikrát v opravě. Možná jste tu kontrolku vypnuli, protože vám vadilo, že svítí. A nakonec se auto úplně porouchalo a vy teď lamentujete, jak se to mohlo stát, když doteď jezdilo bez problémů.

Děláte to samé, když se porouchá vaše tělo? Vezmete si prášek, vypnete kontrolku, jdete k lékaři, aby vás opravil, a když to neudělá, lamentujete, jak se vám něco takového mohlo stát, a hodíte vinu na lékaře?

Jste schopni pochopit a přijmout, že vznik projeveného problému sahá do daleké minulosti? Že vaše tělo dlouho upozorňovalo, že to není najednou, ale dlouhodobě, a vy jste to neřešili?

Proč? Protože své tělo neznáte. Nerozumíte tomu, co vám říká. Jako někdy nerozumíte svým dětem, které se ještě nenaučily pro vás srozumitelně hovořit.

Pojďte lépe pochopit své tělo, a pocity jako jazyk, kterým s vámi tělo komunikuje. Pozorujte, prociťujte, ztižte svoji analytickou mysl. 

Páteř je zázrak přírody. Její esovité prohnutí, lordóza v bedrech a krku, a kyfóza v kostrči a hrudníku, umožňuje člověku vzpřímeně stát a chodit. Je téměř neuvěřitelné, jak se páteř dokáže přizpůsobit různým situacím. Někdy jsem v úžasu, jaké deformace dokáže zvládnout. I přes tyto deformace je člověk schopen chůze či stoje.

Povšimněte si zejména postavení těžké hlavy, která váží kolem pěti kilogramů a je mnohdy k páteři v nevýhodné pozici. Především, když je předsunuta, a mění tak celkově optimální těžiště těla. Rovnováhu v oblasti páteře zajišťují svaly trupu, ty se také všem změnám přizpůsobují. A tak vznikají různé svalové dysbalance.

Svalové dysbalance jsou z fyziologického hlediska nežádoucí, je to však pouze přirozená reakce těla. Tělo si tak vytváří prostor pro schopnost i za těchto podmínek chodit a stát relativně vzpřímeně. Je to zázračná, až neuvěřitelná schopnost těla, přizpůsobit se jakýmkoliv fyzickým i psychickým podmínkám.

Lidská páteř má schopnost vyhnout svou dráhu do různých směrů a tím se přizpůsobuje situaci, která je aktuální. Ne vždy je toto vyhnutí bez následků. Mnohdy je poškozen nejslabší článek páteře, to je v tomto případě plotýnka, dojde k jejímu vysunutí či výhřezu.

Stav svalů kolem páteře je příčinou takového poškození plotýnek, a to je situace, kterou můžeme ovlivnit. A stejně tak jako se páteř přizpůsobila určitým podmínkám, které nebyli příznivé, může se přizpůsobit podmínkám příznivým, a srovnat se do optimálního nastavení, díky nově vytvořené rovnováze svalů.

Pojďte se do toho hned pustit, posílit svaly, které jsou ochablé a protáhnout svaly, které jsou přetížené. Jak to udělat? Najděte si kompenzační cvičení a prostě to dělejte.

Budeme-li pokračovat směrem k ramenům možná si uvědomíte, že je váš hrudník uzavřený a vaše hrudní páteř kulatá, ramena vytočená dovnitř a hlava předsunutá. Je to obvyklé postavení horní poloviny těla. Běžný důsledek moderní doby, která se vyznačuje sezením u počítače, nebo s palcem na klávesnici mobilního telefonu.

Možná je vám docela nepříjemné, když máte ramena posunout dozadu, lopatky dolů, a hlavu zasunout bradou dozadu, říkáte si, že se to nedá vydržet, a zdeformujete se ihned zpět do pohodlné navyklé pozice.

Uvědomte si, jak se cítíte takto shrbení, jak se vám dýchá, uvědomte si, jestli se vám v takovém těle líbí. Pojďte to změnit.

Praktické cvičení

Provádějte každý den, na začátku stačí pár minut. Nastavte chodidla rovnoběžně, povolte kolena, a schovejte zadek (pánev v neutrální pozici), vytáhněte páteř vzhůru, hlavou jako byste chtěli zvednout strop, hrudní kost zvedněte, ramena nechejte padat dozadu, lopatky spadnou dolů, dlaně mírně otočte dopředu a propněte prsty. Zaměřte pozornost na dýchání a pozorujte, jak se s nádechem zvedá hrudník, jak se každý nádech stává snadnějším a jak výdech uvolňuje z těla napětí.

Několik minut tohoto cvičení denně, může změnit nastavený stereotyp držení těla a mysli. Později toto cvičení přidáte do denních aktivit, do chůze, sedu i stoje. Pak už vám nebude správné držení těla připadat jako neproveditelné a nepříjemné, bude to příjemné a automatické. Sklidíte ovoce v podobě kvalitnějšího dýchání, lepší nálady a bezbolestných dní a nocí.

Je to příliš jednoduché? Tak proč to nevyzkoušet?

Pamatujte, stačí pár minut denně, v jednoduchosti je krása. 

Pozor, často se starý pohybový stereotyp vrací. Máte ho zatím silně vrytý do drah ve svém mozku. Jestliže ztratíte pozornost a budete zaneprázdněni jinými důležitějšími věcmi, než je vaše tělo, lehce sklouznete zpět. To nevadí, v momentě, kdy si to uvědomíte, opět si vše nastavte podle návodu a dýchejte.

Několikrát denně si vzpomeňte a zkontrolujte, kde máte ramena, najdete-li je až na uších, vše nastavte znovu.

Stálé zatížení horního trapézu a zdvihače lopatek působí na přetížení oblasti krku a stažení svalů, které zabraňují prokrvení mozku. Může vás rozbolet hlava, zhorší se vaše vidění, a možná ucítíte brnění paží.

Nevzdávejte to, náprava nebude trvat jeden den, i když se vám možná už po prvním dni cvičení udělá o něco lépe.

Držím palce, abyste vytrvali v péči o své tělo, naučili se jeho jazyk a pochopili, co vám říká, dříve, než se pokazí.

Nezapomeňte žasnout nad svým úžasně fungujícím tělem.