Toto je asi mé první shrnutí celého roku, které ve svém životě dělám. Nejsem plánovačka. Dělám věci tak jak přicházejí. Ale zkusím to, přišel rok nových začátků, tak proč ne shrnutí.
Kde začít, rokem 2020 začala nová dvacítka mého podnikání. Udělala jsem několik důležitých rozhodnutí. Jedno z nich je, ve dvou se to lépe táhne.
Založila jsem sdružení, a své podnikání rozšířila. Pro mně docela šok, najednou rozdělit své úkoly a pravomoci. Dalo to práci , ale myslím, že jsem to zvládla dobře.
V březnu jsem spolu s kolegyní Magdou otevřela ke svému Pohybovému studiu, Jógovou tělocvičnu. Shalu jsme pojmenovali Půda.
Začátek roku byl díky tomu neuvěřitelně rychlý a úspěšný, jako když nasednete do tryskáče. Jsem za Magdičku moc vděčná, je to krásný pocit mít parťáka, na kterého se můžete spolehnout.
Přesně do 12.3.2020, kdy dle vládního nařízení musela zavřít všechna fitka, taky to naše i nová Půda.
Prvních 14 dnů jsem malovala uklízela, šila roušky. Třetí týden, nic, prázdno, zvláštní pocit. Za posledních 20 let jsem měla málo kdy volno o víkendu, natož celé dny, nepočítám dovolenou, ta je vždy plánovaná.
Týden na rozkoukání stačil. Pak nastal zvláštní čas, který trval až do konce roku. Úklid nejen v práci a doma, ale a to hlavně, uvnitř v hlavě. Čas na poznávání sebe sama. Psaní, učení se.
A to jak skupinových lekcí, tak kurzu pro fitness instruktory, který vedu už víc jak 10 let. Popravdě jsem chtěla uříznout tuto větev svého podnikání. V on-line verzi, ale získal kurz nový rozměr a smysl. Asi si ho v této verzi ponechám, začalo mě to zase bavit.
Natáčení lekcí on-line bylo zpočátku stresující. Je to úplně jiné stát před prázdnou tělocvičnou a mluvit do kamery, ale brzy jsem si zvykla a můžu říci, že je to docela zábava.
V létě jsme na chvilku otevřeli, potěšili se s klienty a na podzim nanovo zavřeli.
Natáčení videí jsme ještě zdokonalili, vylepšili zvuk, vytvořili placenou možnost on-line lekcí, čím si zajistili alespoň minimální příjem. Bylo na nájem.
V létě jsem byla s mužem na dovolené na Šumavě, ještě jsem tam nikdy nebyla, krásné místo, díky Corono. Člověk jezdí po světě a doma to nezná.
Na podzim jsem uskutečnila výlet do tmy, byla jsem ve tmě týden. O této úžasné zkušenosti, jsem napsala článek, jestli vás toto téma zajímá. Najdete ho tady.
Můj výlet do Peru nevyšel. Odkládala jsem ho tři roky a vím, že v ten správný čas tam budu. Kvůli zvláštním okolnostem jsem nemohla v červnu odletět. Letenka byla přesunuta na neurčito.
V listopadu odešla ze svého těla moje milovaná babička, měla 94 let a zasloužila si klid, prožila pestrý život. Moje vzpomínky na ni jsou stále živé, radostné. Jsem ze srdce vděčná, že se mnou šla kus života díky babi. Dokázala se radovat z maličkostí a byla velmi moudrá.
V listopadu se narodila moje druhá vnučka Elenka, nádherné stvoření, radost veliká. Jeden člověk odešel, jeden přišel, to je život.
Zvláštní na celém roce 2020 je to, že vůbec nemám pocit, že mě postihlo něco hrozného, i přes to, že výdělky jsou minimální nebo žádné, mám krásný pocit zastavení a klidu. Je to naprostý protiklad životu, který jsem vedla posledních dvacet let.
Té zvláštní nemoci od samého začátku jen děkuji. Pro mně přišla v ten pravý čas, bez ní bych asi životem proletěla bez zastavení a bez opravdového prožívání.
Věřím, že nastává čas, který přinese nové příležitosti, už se těším na všechny výzvy.
A protože nic neplánuji, nebudu ani teď, co přijde to uchopím. Budu si s tím hrát a radovat se.
Krásný a pohodový rok všem bytostem na celém světě 😊