Mám radost ze života

Ego je namyšlené

Před časem jsem se setkala s jedním terapeutem a zažila několik nových AHA momentů. Nějakou dobu už pracuji na osobním rozvoji a proto jsem se domnívala, že jsem už otevřená a vědomá.

Ó to ego je ale namyšlené, snaží se mi namluvit, že jsem už v pohodě. Už mám jasno, cha cha to určitě. Dozvěděla jsem se o sobě, že se neumím radovat ze života. Že nejsem v přítomném okamžiku.

Uvědomila jsem si že je to fakt. Vzpomněla jsem si na své dovolené, ano sakra, je to pravda.

Užívat si naplno všeho

Dovolená je vždy bezva, ale … Je tam to „ale“. Většinu času na dovolené se něco plánuje, pak se to konzumuje, a poslední den, už jsem naštvaná, že se jede domů.

No sakra je to pravda, neumím si to užít. Připomíná vám to něco? Máte to podobně. Na slova zmíněného terapeuta často myslím, zejména v momentech, kdy moje mysl poskakuje jako opice, a není přítomna situaci, ve které se nacházím.

Co si teda naplno užívám je moje práce, to ano baví mě, je to super, ale další „ale“. Vím že je potřeba odpočívat. Doma odpočívat nedokážu.

Je spousta věcí , které mně baví a dokážou naplno pohltit. Abych si odpočinula musím vypadnout z procesu. Jak to je z odpočinkem na dovolené, už víte.

Baví mě úplně všechno co dělám

Dnes ráno vstanu, nemusím do práce, virus přeskládal všechny moje stereotypy. Je to šikulka, můj čas na práci se rozvolnil, já ho však opět prací zaplnila.

Stáňa (Podnikání z pláže) vypsala výzvu napsat článek. Super konečně se zase dokopu napsat článek. To mně fakt baví, jen teď nebyla ani chvilka času.

Ještě stále dodělávám emailový kurz pro fitness instruktory (už je hotov), a to mně taky baví.

Nahrávám audio-knihu k eBooku Cesta je zdravý životní styl (už je hotova) a to je taky super.

Tvořím Webináře pro osobní rozvoj, a zdravé tělo.

Uvědomuju si, že mně vlastně baví všechno, co dělám. Chtěla bych toho dělat tolik. Tedy jedna věc kterou dělat nemusím je administrativa, to vnímám jako ztracený čas.

Volný čas, co je to volný čas. Pan Dušek říká lelkování. To se mi líbí, jen tak lelkovat, pozorovat přírodu, dívat se z okna na nic nemyslet. Jen být, nic nedělat.

Krásná práce, uvědomuju si, že tato práce (nepráce) by mně taky bavila. Má to však jedem háček, nezvládám ji. Pořád mi do ni leze jiná práce, nebo alespoň nápady a plánování.

Dělej vše s maximální koncentrací na věc.

Jako správná ženská bych nejraději dělala všechno najednou. To ale nejde, to už vím. Musela jsem se naučit organizovat.

Teď, děláš kurz, a nic jiného. Teď píšeš knihu nebo článek. Teď cvičíš a teď jdeš běhat. Teď jedeš na kolo. Teď jdeš na procházku. Teď děláš to a nic jiného. Učím se při tom dělání, nemyslet na nic jiného, než na to dělání.

Jedině tak je možné, dělat to jak nejlépe umím. Jedině tak je možné, dělat to v přítomném okamžiku. Jedině tak je možné, si to naplno užít. Mít z toho radost. Mít radost ze života.

Dívám se z okna, pozoruji kosa, jak tahá žížalu ze země.

Poslouchám koncert ptáků, nádherně sladěný. Dnes se pokusím vědomě prožít svůj volný den. Užít si studenou sprchu, dechové cvičení, snídani, a všechno co den ještě přinese. A to naplno s radostí ze života.

Je to trénink, není lehký, cvičení v posilovně je proti tomu procházka růžovou zahradou. Je to výzva, dělat vše, jak nejlépe to jde, tady a teď.

Jak to máte vy? Dokážete se radovat z každé chvilky ve svém životě?